Každý grafik by se měl aspoň jednou v životě sebekriticky zamyslet, jaké to asi pro klienta je s ním spolupracovat. To jsem udělal a spolu se zpětnou vazbou od klientů jsem nasbíral materiál na tento článek. Je tedy primárně určen zadavatelům zakázek, našim milým zákazníkům.
Mami, co je to ten grafik?
Úvodem si ujasněme základní pojmy. Grafik, nebo-li grafický designer, je člověk, který se snaží navrhnout a následně uspořádat vizuální prvky tak, aby byly esteticky atraktivní, přehledné, čitelné, jasně definovatelné a v konečném důsledku tedy co nejlépe přijaté divákem, alias uživatelem. Výsledek jeho práce by měl být zajímavý, hezký a především dobře použitelný.
Primárním účelem designu je řešení konkrétních úkolů
Narozdíl od klasického umění, které je emocionální, v praxi často nepoužitelné, nepřehledné, nečitelné, ale přitom fascinující, je primárním účelem designu řešení konkrétních úkolů. Potřebujete na homepage vložit vedle sebe 20 položek hlavní nabídky písmem velikosti 24pt? Volejte grafika! Buď vám řekne, že to není zrovna nejmoudřejší nápad a že se to dá udělat jinak (lépe) nebo vám předloží návrh, který problém prostě nějak řeší.
„Drzý grafik, dobrá grafik“
Ptáte se, jak rozeznat dobrého grafika od těch méně nadaných? Kromě klasických parametrů (délka praxe, šířka a kvalita portfolia, reference, účes, styl oblečení, geekovské brýle) se doporučuji zaměřit na to, jakým způsobem dotyčný řeší problémy. Troufnu si říct, že grafik, který konstruktivně kritizuje vaše nápady je lepší, než slepý vykonavatel předloženého zadání. Určitá míra zdravé konfrontace mezi vámi a grafikem je nanejvýš vhodná, ne-li přímo žádoucí.
Nikdo z nás neví všechno a kdo si to myslí, toho je nám líto. Živá debata nad problémem pomáhá podívat se na něj z více stran, různýma očima a z různých úhlů. Kolikrát vás ani ve snu nenapadne varianta, která tomu druhému připadá naprosto zřejmá.
Rektální alpinisty taky nebrat. Grafikovo vlezdoprdelkovství vám v ničem nepomůže, naopak časem začne lézt tak akorát na nervy. Vy potřebujete člověka, který ví co dělá, a pokud zmerčí nepravosti, ozve se a nebude za všech okolností jen tupě přikyvovat a úlisně se culit.
Dobrý grafik bude mít širší přehled v oborech, které na grafický design přímo i volně navazují. Přijde-li řeč třeba na firemní marketingovou strategii, graf cash-flow nebo PPC kampaně, neměl by na vás příliš hledět s otevřenou pusou jako tele na nové vrata. Měl by vědět něco o focení, o architektuře webových stránek, o tiskařině, o vyhledávačích a tak dále. Více o tom (mimo jiné) píšu ve svém článku Udělejte to logo větší!
A když se náhodou nedejbóže stane, že teda jako něco fakt neví (ještě to nedělal), tak se k tomu nestaví odmítavě (neříká vám, že to nejde), ale snaží se k věci přistoupit jako k výzvě. Výzvu s chutí přijme a vrhne se do samostudia a aktivního experimentování. Ovšem za předpokladu, že se jedná o rozumný požadavek.
Ego stranou
Kvalitní grafik se nebude bát říkat vám i nepopulární a těžko akceptovatelné pravdy. Třeba že vaše logo je hnusné a měli byste začít uvažovat o změně. Podobně vám dobrý grafik velice rád vysvětlí, proč to, co navrhl, navrhl zrovna takhle. A ještě raději vám to vysvětlí, pokud se jej na to budete ptát. Většina grafických návrhů totiž má za sebou určitou myšlenku, kreativní nápad nebo logický argument, proč je to zrovna tak a ne jinak. Ne vždy a ne vše vám musí být na první pohled jasné, a proto se ptejte.
Jako víno
Vztah mezi vámi a grafikem se dlouhodobě vyvíjí a je potřeba být vybaven určitou mírou trpělivosti, empatie a respektu. Soulad mezi vašimi představami a výsledky grafikovy práce je něco, na čem se musí aktivně pracovat a co musí důkladně vyzrát. Doporučuju spíše delší a intenzivní spolupráci, než krátkodobé přelety z "kytičky na kytičku". Šance, že neustálým zkoušením jiných grafiků narazíte na "toho pravého", který vám bude téměř číst myšlenky, je mizivá.
Na druhou stranu, může se stát, že dojde k jistému vyhoření ze strany grafika, případně vyvstane potřeba změny směru, kterým se vaše dosavadní grafika ubírá. Mnoho zákazníků volí radikální řez a prostě se s grafikem rozloučí, načež angažují jiného. Nic proti, to je samozřejmě možné a pro některé situace i vhodné.
Zkuste se ale zamyslet i nad variantou, že si s vaším dvorním grafikem sednete a potřebu zásadní změny s ním férově proberete. Možná se budete divit, kolik invence se v něm skrývá. Ve skutečnosti totiž vůbec nemusí jít o zmiňované vyhoření, ale spíš o jakousi železnou košili, která se na něm za delší dobu spolupráce může nenápadně a zcela automaticky utkat jako pavučina v koutě. Obzvlášt, pokud vaše firma striktně dodržuje grafický manuál a používá stále tytéž šablony a postupy.
Rozhodnete-li se vašemu grafikovi zachovat přízeň, ušetříte si otravné vysvětlování a zaučování, které by vás u nových spolupracovníků neminulo.
Už tam budem?
Zdaleka nejdůležitější informaci, kterou od vás grafický designer potřebuje slyšet, je cíl. Jinými slovy, potřebuje vědět, "o co vám jako jde" nebo "čeho chcete dosáhnout", případně "kam se chcete dostat". Tedy vaším nejzásadnějším úkolem je co možná nejpřesněji zformulovat své niterné touhy. Čím více času a energie tomu budete věnovat, tím je větší šance, že se vám podaří myšlenku grafikovi předat v té nejryzejší podobě.
Jak už bylo řečeno v "sesterském" článku, komunikace je podmínkou úspěchu a světlých zítřků. Neztrácejte čas vysvětlováním JAK to chcete udělat, ale řekněte, CO má být výsledkem vašeho společného snažení. Způsobů může být mnoho a vy je ani všechny znát nemusíte. Nechte si podrobně představit varianty řešení a požadujte jejich důkladné zdůvodnění.
Z nich pak společně vyberte tu nejvhodnější a slovo "společně" zdůrazňuju zcela záměrně. Stále nám totiž jde o hledání jakési harmonie při spolupráci. Musí to prostě klapat, tak jako doma s Mařkou/Pepou. Pokud se grafik zásadně neztotožňuje s vaší vizí, hrozí reálné nebezpečí, že výsledek nebude odpovídat vašemu očekávání. Snažte se tedy ladit na společnou vlnu.
"Doufám, že důvěru ve mně vloženou nezklamete"
Vlasta Burian to sice ve filmu U pokladny stál trošku popletl, ale hláška je to geniální. Důvěra musí být. Nejlépe oboustranná a v ideálním případě slepá. Ale abych nebyl za demagoga tak jen zopakuji stokrát omílaná klišé. Když chcete stavět dům, jdete za stavařem, architektem, zedníkem. Když chcete štěpit atom, voláte nukleárního fyzika. Za krejčím jdete pro šaty šité na míru a za pekařem pro chleba.
O grafickém designu si (z nějakého záhadného důvodu) téměř každý druhý myslí, že mu rozumí, že to přece nic není. "Tam naplácáš nějaké barvy, fonty, kolečka, čtverečky a hotovo. Co na tom je?" Patříte-li mezi takové, dovolte mi doporučit vám k přečtení můj dřívější článek "Dělat grafiku je brnkačka".
Nechci říct, že kromě profesionálů neumí nikdo jiný upéct buchty, omítnout fasádu nebo uchladit reaktor. To vůbec ne. Rozdíl je v tom, že on ten pekař to dělá denně. Atomový fyzik taky sedí prakticky neustále po uši ve vzorcích a výpočtech. No a kvalitně obložit koupelnu, o tom už se snad ani nemá cenu zmiňovat. To je kumšt!
Je totiž rozdíl "nalepit obkladačky" a "nalepit obkladačky" ;o)
Rozumíme si.